Předběžné zkoušky barvářů 13.10.2012

V sobotu jsme se zajeli podívat na PzB, kde si Kessi taky vyzkoušela jednu ze stop. Poprosila jsem kamaráda, jestli by nám jednu nešlápl…když už je ten pořadatel ;-) Samozřejmě, že jsme ji šli jako poslední, mimo soutěž. Stopa byla stará více, jak 18 hod. Měla jsem trochu obavy, jak dopadneme, když na tohle není trénovaná, ale věřila jsem ji. Nasazení na stopu bylo klasické – chodím dokolečka dokola a hledám, kam šel jelínek :) Pak najednou zalehla do řemenu a šla jak barvář. Několikrát se sice stalo, že sešla ze stopy (začala slídit), ale to já už na ni poznám a tak jsem se zastavila a zamyškovala na ni, ať se vrátí. A dvakrát nás upozornit kámoš, že sešla (prošli nám tam divočáci). Ale pokaždé, když jsem ji vrátila zpátky, tak se hned zase chytla a vyšívala stopu (i lomy dala perfektně). Od místa vypouštění, jsem ji pustila, tak jak by to mělo být, ale jelikož je to vázaný pejsek, tak ušla jen pár kroků a čekala, až s ní půjdu taky. Takže jsem ji nakonec musela pomalu následovat. Až teda na několik posledních metrů, kdy došla ke kusu, jsem ji nechala, ať vidím, co bude dělat. Kroužila kolem něho a pak se pustila do slecha a ožužlávala ho, případně tahala za škáru. Ale hlásit se jí, potvoře, nechtělo. To až když jsem došla k ní a trošku ji vyprovokovala. To pak hlásila jak divá :)

Suma sumárum tak 2/3 stopy šla úplně perfektně, úplný barvář, a tu 1/3 se chovala jako slídič. Takže klobouk dolů, že jako netrénovaný pejsek na šlapané staré stopě, tohle dokázala a došla ke kusu.

(foto dodám, jak ho dostanu z foťáku, však víme, jak to bývá.... ;-) )