Benji

SVP 5.8.2006, Nové Zámky (Olomoucko)

První naše zkoušky byly speciální zkoušky z vodní práce. Měl rok a půl a bylo to takové tele. Jediná meta, kterou jsme měli, byla udělat to! Nejhorší disciplína byla pro nás klid na stanovišti. Ne že by se bál, ale spíš kňučel, protože by se šel rád podívat, co se kde střílí. Pak přišlo prohledávání vodní hladiny. No…to se nám moc nepovedlo. Po vypuštění na vodu sice šel celkem daleko, jenže bohužel nebyl zvyklý na pomalé klesání. Byl zvyklý, že vlezl do vody a téměř hned plaval. Takže když už byl asi 5m od břehu a pořád téměř neplaval, tak se otočil a šel hledat kačeny do rákosí…a až v poslední minutě se mi podařilo ho dostat dále do vody. Takže z toho byla 1 L ale další disciplíny udělal za 4 J Dokonce ho vychválili jako nejlepšího psa na disciplíně prohledávání rákosí! J Byl skutečně jako tank. Když jsme se šli zahlásit, byl tak natěšený, že mě málem převrátil. Po vypuštění byl jak střela. Nejprve si prohledal pravou stranu rákosí, kdy mi sice vyběhl, ale jen proto, aby si šel pro vítr. Sám pak vběhl zpátky. Stejně tak pokračoval i v levé půlce rákosí. Šel i na vodu. No prostě nádherná práce. Sama jsem byla překvapená. Takhle jsem ho ještě tehdy neviděla pracovat. Dohledávka střelené kačeny byla za 1:15. Tak jak se nám zdál katastrofální začátek, tak ten konec byl famózní! J Skončili jsme sice ve II. ceně, ale byla to naše první zkouška, takže nám to vůbec nevadilo. Mám z toho zážitek na celý život.

 

 

Pak jsme si dali pauzu se zkouškami (začal stávkovat s aportem kačeny) a věnovali jsme se cvičení a účastnili jsme se pár honů.

Další zkoušky jsme měli až 12.5.2007. To už jsme měli pár známých, kteří mají zkušenosti z výcvikem slídičů a trochu nám pomáhali, ale i tak to bylo hlavně na mě a mém psu.

 

 

SVP

Tato fotogalerie je prázdná.

Zkoušky vloh 12.5.2007, Blansko

Na zkoušky vloh jsem s ním původně nechtěla vůbec chodit, ale přítel si také pořídil pejska (teda fenku německého křepeláka) a chtěl s ní toto absolvovat. Pro jistotu, aby byla žhavá do práce jsme se teda přihlásili taky. Podle mě, tu podporu do práce, vůbec nepotřebovala, ale pro klid duše…J Vlohy zvládl už jako starý mazák. Sice nám jen krátce zahlásil, takže dostal 3 z hlasitosti (bylo příšerné vedro), ale jinak samé 4 – I. cena.

 

 

ZV

 

Lesní zkoušky, 14.7.2007, Hrabová u Dubicka, okr. Šumperk

Na lesní zkoušky jsme se hodně učili. Největšího lufta jsem měla z barvy. Sice jsme to cvičili podcitvě (dokonce jsem mu to ředila 1:1 vodou a měl i staré 20hod a víc), ale chyba je, že na barvě chodí hrozně rychle. Občas plaší a musím ho zadownovat, aby se uklidnil a pak mohl pokračovat dál. Jak jde na barvu, tak se mu asi zatemní mozek, jak ho popadne lovecký pud… J V tom ostatním jsme si hodně věřili. Jenže můj pes to viděl jinak… Začátek byl perfektní. Nahánění v houštině s odložení a hlasitost za 4. To jsem byla hodně spokojená. Ale pak aporty… Jak jindy to dělal bez chybičky, tak teď jsme z nich dostali za 3 a byli jsme za to rádi (téměř mohlo být i za 2). Musela jsem mu dát povel, aby jak zajíce, tak i bažanta přinesl. Vlečku mu udělali strašně krátkou (snad jen 10m dlouhou), takže to v tom trysku přeběhl. Opět za 3. Pak byla barva. Jednou mi sešel (jak jsem předpokládala), ale jinak už udělal vše dobře. Šli jsme jako vodič. Celkový výsledek byl tedy 329 b, I. cena a celkový vítěz zkoušek! Na to, jak si to několikrát pokazil, to byl obrovský úspěch.

 

 

 

LZ

 

Barvářské zkoušky malých plemen, 15.9.2007, Třemešek, okr. Šumperk

Barvářské zkoušky jsme měli 2 měsíce po lesních, takže jsme to prakticky jen pilovali. Škoda jen, že nám to do první ceny nevyšlo :(I když známkami ano. Z barvy dostal za 3 a z chůze na vodítku taky. Byla smůla, že jeden rozhodčí šel před námi a ten trouba to nesnáší. Jakkoliv jsem se ho za celou dobu jeho mládí snažila krotit, aby šel dobře u nohy, tak jak vejde do lesa a má pocit lovu, tak nesnese, když někdo jde před ním. Takže se mi tahal dopředu… Získali jsme 111 bodů a II.cena. Dnes by skončil v I.ceně, ale tehdy byly ještě tabulky s chybou – i kdyby šel pes jako vodič a dostal 4, tak by i tak nedosáhl na I.cenu, ten kdo tabulky dělal, tak bral body jen z vodič/hlásič.

 

 

BZ

 

 

Podzimní zkoušky, 29.9.2007, Zvole, okr. Šumperk

Na podzimky jsme se moc těšili :) Přihlásilo se tolik psů, že byly 2 skupiny ohařů a 2 skupiny slídičů. První disciplína je voda – začíná se totiž na chatě s rybníkem a proto tedy poslední disciplína je vlastně první. Zatím jsem nezažila, že by tam měl problémy nějaký slídič. Ale ohaři….tak třetina vždy vypadne. Rybník nemá pomalý sestup do vody. Pes jde hned dalším krokem do hloubky. Což některé ohaře děsilo a jiné zase děsila studená voda. Myslím, že by jednou ohařům neuškodilo jít na vodu až po slídičích. Aspoň by viděli, jak se to správně dělá :) Rozběh, odraz a skok daleký do hluboké vody za kačenou :) Všichni slídiči volili tento styl aportu :) Benji teda při tom ještě hlásí. Ne jen při odraze, ale i celou dobu, co pro ni plave. Pár lidí se tomu i smálo, ale mě hlavně šlo o to, aby kačenu správně odevzdal. Naštěstí se tak stalo :) Na další disciplíny jsme se pomocí aut přemístili na asi 3km vzdálené pole. Tam to proběhlo všechno dobře, jen jsme asi 30 min v příšerném vedru slídili po nějakém chlupáči. Nakonec pes zvedl srnu v takovém dolíku. Bohužel se srna vydala do takového šíleného krpálu, že když pes došel na stopu, tak ji hlásil pouze ten šílený výstup a pak na vrcholu padl. Dostali jsme za 3, že hlásil krátce, ale já byla za to ráda. Dlouho jsme hledali, nakonec našli a ještě zahlásili na stopě. To že to nebylo dostatečně dlouho mi nevadilo. Hlavně, že už jsme nemuseli dál hledat. Takže jen jedna 3 z hlasitosti, ale jinak samé 4 :)

 

 

 

PZ

 

 

MKVZ - CACIT, 7.9.2008, Vlkov u Drahotěšic

Tyto zkoušky byly hodně náročné. Hlavně skrz počasí. Strašné vedro. Ráno se to dalo, ale po polední pauze se pak ještě šlo na odložení, pohozená a vlečka srstnatá. Vlečka se srstnatou se dělala na uschlé asi metrové jetelině. No měla jsem opravdu strach, že to pes nezvládne v tom vedru. Bylo to dost daleko, ale zvládl to na výbornou J V jednu chvíli to i vypadalo, že máme vítězství v kapse, ale osud tomu chtěl jinak. Po druhém nahánění se šlo hned na disciplínu klid na stanovišti. A to byl kámen úrazu…. L Benji to nezvládl. Dostal za 1 L Je to prostě lovec, který musí být tam, kde je lov a když to nejde, tak vyčítavě kňučí. Hrozně mě to mrzelo a štvalo…dokonce i slzička ukápla…ale pak jsem si řekla: „Hlavně že to máme!“ Vím, jaký je můj pes pracant a to že se nám jedna disciplína nevyvedla a skončili jsme tak ve III. ceně, na tom nezáleží. Zúčastnili jsme se, probojovali jsme se do dalšího dne a úspěšně jsme to dokončili. Někteří neměli to štěstí. Na této akci jsme poznali spoustu lidí. S některými jsme si i dobře porozuměli a zůstali jsme v kontaktu. Byl to velmi vydařený víkend.

 

 

MKVZ

 

 

BZH, Rapotín 24.10.2009

 

 

1) Šli jsme až jako poslední, takže byl pes totálně na prášky z toho čekání, stopu šel suprově - zapl 4*4, lomy bral „smykem“ a já jsem za ním jen vlála.

2) jak jsem za ním zdrhala, sekla jsem s sebou a on se mi vytrhl. Naštěstí stopu držel dál, jenže v houštině vedle stopy byla zalehlá prasata.

3) Benji si to tam hned namířil, naštěstí se mi ho podařilo doběhnout a vyfunět povel ke mně.

4) kupodivu se zastavil. Odchytla jsem ho a opět nasadila na stopu. To zase začal maraton, takže jsem se opět ocitla po pár metrech na zemi :)

5) od lože byl vypuštěn, tryskem mazal k praseti, ale tím že to tam bylo čerstvě dochozené od prasat, tak ho to 3 měsíce staré, mražené a oslintané od druhých psů, nezajímalo. Nejdřív si prošmejdil a ověřil všechny stopy (ještě že vše v dosahu 10m a do houštiny nad námi jen tak házel očkem, nešel tam), pak až si vše ověřil 2x štěkl na prase otočil se, mazal ke mně, sedl si mi k noze (podotýkám, že tohle mi ještě nikdy neudělal), 1x na mě štěkl jako by "A co teď? Všechno už jsem ověřil, všechno mám pod palcem, tak jdem na ně do houštiny, ne?" a já se málem zhroutila. Tak jsem se s rozhodčíma domluvila, že ho dám na šňůru a dojdem tam takto. Souhlasili a já jsem ODPLACHTILA k praseti na konci stopy. Tím pádem jsme skončili ve II.ceně.

Celou dobu od vypuštění jsem se ani nepohla, aby nemusel rozhodčí říct, že jsem mu dala nějaký povel. Nechala jsem pracovat jeho. No viditelně je to už pes pracovní a ne pes zkouškový. Takže hlasitost u kusu asi jedině získáme na zkouškách honičů (pokud nás tam vezmou). Tam je předpoklad čerstvě střeleného kusu.

 

Mám takový malý poznatek… Je zajímavé sledovat, jak rozhodčí nechápou, že já velmi rychle mizím na stopě a oni mě musí těžce dobíhat :) Benji je prostě „závodník na stopě“.

 

 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode