Kessi

1.9.2012 - Podzimní zkoušky ohařů a malých plemen, Zvole

Tak a je to tu. Očekávané a obávané podzimní zkoušky. Očekávané, protože jsme si dali za úkol je splnit a obávané, protože jsme věděli, že ten náš trénink nebyl tak intenzivní, jak bychom si to představovali. Ono taky, když Vám je 2 měsíce v kuse špatně, moc se Vám cvičit nechce…a myšlenky máte úplně, ale úúúplně někde jinde :)

Takže jsme s velkými obavami nastoupili a zároveň jsme se smířili s tím, že když tak příště…

Na startu se nás sešlo 17 psů (6 malých plemen a 11 ohařů). Z malých plemen byli 4 zástupci anglického špringr španěla, 1 německý křepelák a 1 labradorský retriever.

První disciplína se vždycky začíná na vodě, jelikož chata je u rybníka. První nastoupili ohaři. Někteří měli velké problémy sejít do vody, jelikož břeh je trošku prudší a není vidět dno. To způsobilo vypadnutí hned 2 pejsků a několik z nich přišlo o nějaký ten bod za neochotu, případně odevzdávku. Jen pár jedinců mělo známku 4. Pak jsme šli my. To byla úplně jiná práce :) Ochota do vody perfektní a ztráta maximálně při odevzdání. Byly dvě 3. Jednu jsme měli i my, jelikož jsem viděla na Kessi, že se chce otřepat a kachnu nedržela úplně pevně, takže jsem chmátla a vzala jí ji. Lépe takto ztratit jeden bod než dva body. Rozhodčí nás pak všechny pochválil a řekl, že opět se slídiči projevili, jako lepší vodaři než ohaři (ti to teda už neslyšeli, protože odjeli na další disciplíny).

A to samé jsme udělali i my. Vyrazili jsme do polí, les a luk, abychom dokončili, co jsme započali. Bohužel nám den před tím a celou noc intenzivně pršelo, takže najít zvěř, bylo téměř na těch 20 stanovených minut. Naštěstí se Kessi podařilo zvednout srnčí kus, který nám hned zmizel v lese, takže mohla splnit disciplínu hlasitost i stopa živé zvěře. A pak nás jen čekali aporty.., při kterých jsem zažívala infarktové stavy.

 

No a výsledek?? Nějaká ta ztráta bodu, jinak samé 4 :)

 

Takže PZ I.cena, celkově 3.místo :)

 

 

 

 

 

 

10.9.2011 - Barvářské zkoušky malých plemen, LS Třemešek

 

Toto sobotní ráno se neslo na vlnách nervozity. Byl to náš den „D“, kdy Kessi poprvé půjde na zkoušky. I když si myslím, že jí to vůbec, ale vůbec nedocházelo a ani nijak netankovalo. Já už od půl 3 špatně spala a nakonec v 6 ráno vylezla z postele a vyrazila jsem s Kessi na vycházku. Hlavně ať se proběhá, vyvenčí a trochu vybije svou energii (ze zkušeností z Benjim, který je tak trochu rapl, co chce dělat vše a pracovat za všechny, jsem ho musela vždy před zkouškou aspoň trochu unavit).

Bylo zhruba 7:10hod kdy jsme vyráželi 3mi auty k LS Třemešek. Třemi proto, že v jednom jsem byla já s kamarádem a s Kessi, ve druhém Petr s dalšími dvěma kamarády a srncem (můj vlastnoručně ulovený, který byl pak položen na konec mé stopy a na konec dalších stop v naší skupině – druhá skupina měla od května mraženého srnce…no byla jsem ráda za toho svého :) ) a ve třetím autě seděli naši kamarádi s maďarkou, co taky šla na zkoušky. Na místo určení jsme dorazili prakticky téměř první, ale v zápětí za námi dojížděli i ostatní „účastníci zájezdu“ ;-)

I když jsme se celkem rychle sešli na 8 hod ranní, tak přesto se zkoušky začali asi o 30 min později. Vždycky někdo z pořadatelů přijede pozdě… No ale dočkali jsme se. Zaplatili jsme vlezné a už se jen čekalo na zatroubení. Sešlo se nás 18 pejsků. V různém složení – bordíci, jagoš, nějaký ten ohař, naše maličkost špringr a ještě jeden špringr k tomu, křepelák a 2 zástupci honičů.

Po rozlosování – podotýkám, že jsem si vytáhla č. 1! – jsme byli rozděleni do 3 skupin. Dvě skupiny šli na šoulačku a barvu, třetí skupina začala poslušností. Tím, že byly k dispozici 2 srnci, mohly být vytvořeny ty dvě skupiny a rychle se tak mohla disciplína barva odbývat.

První disciplína pro nás, byla tedy šoulačka. Trochu se mi třepaly ruce, ale snažila jsem se uklidnit. Jak jsme při trénování mívaly občas problém, že Kessi zůstala sedět a nešla za mnou, tak teď to udělala perfektně. I první downování bylo O.K., přivolání taktéž, ale pak jsem myslela, že mě trefí. Při chůzi k dalšímu místu, kde ji odložím, najednou odbočila o asi 2 kroky k okraji cesty a začala se tam během chůze pást. Sykla jsem na ni a hned se zařadila. Odložila jsem ji a odešla dál, zavolala, přišla, šli jsme, a když jsem ji chtěla opět odložit, zjistím, že není za mnou! Lehce jsem se ohlédla a co nevidím – sedí a drbe se na bradě! Zůstala jsem stát a čekala, až dokoná svou činnost a přijde. Do půl minuty byla u mě. Odložila jsem ji, poodešla, vystřelila, vracím se a……Kessi sedí. Jak vždy ležela, tak teď sedí. Naštěstí byla jak přikovaná a jak vždycky začne mlet ocasem, tak teď klidně čekala, až ji připoutám a vrátím se s ní zpět. No první disciplína a já v duchu předčítala, jestli nám na něčem můžou strnout bod. Rozhodčí však neshledali, že by to byla nějaká chyba a dali nám plný počet bodů.

Pak přišla na řadu barva. No jak bych to popsala….Kessi je nosově výborná a je chtivá, takže v tom pachovém tunelu lítala z jedné strany na druhou, jen aby se co nejrychleji dostala ke kusu.. Musela jsem ji několikrát odložit, aby se uklidnila a mohlo se jít dál. Bohužel v jednom místě jsme měly smůlu. Naše stopa vedla podél houštiny, kde před námi vyšlo asi 5ks laní – což jsme netušili. Stopa laní vedla téměř souběžně se stopou nakapané barvy, jen lehce se odkloňovala k houštině. Kessi těch 20 kroků sešla, než jsem nabyla dojmu, že nejde po stopě. Bohužel jsem zareagovala o vteřinu později, než mě odvolal rozhodčí. Když Kessi najednou začne moc zabírat, téměř chce běžet, vím, že je to teplá stopa. Pak už ale žádná pohroma nenastala a došly jsme ke kusu. Výsledek byl za 3. Škoda. Ale to je realita. Když se konají zkoušky v dobře zazvěřené honitbě, musí se počítat se vším.

Po těchto disciplínách jsme měli chvíli pauzu. Čekali jsme, než odcvičí skupina, co je na poslušnosti. Trvalo to možná 30 min. Rozhodčí si pak pro nás přišel a dovedl nás na druhou stranu, než byly stopy. Tam jsme začali slíděním. Měla jsem trochu obavy, aby se Kessi nevydala za Petrem – ohlížela se po něm, jestli nejde taky, ale nestalo se tak. Pustila jsem ji a Kessi nezapřela svůj temperament ani zde :) Krásně prohledávala lesní houštiny, vybíhala a obloukem se vracela k nám, prostě radost pohledět – žádné zdrhání a téměř žádné povely. Učiněná samostatná jednotka :)

Pak jsme měli chůzi na vodítku a odložení. I když jsem hodně riskovala, odložila jsem na volno. Cvičila jsem tak celou dobu, tak jsem to nechtěla měnit. V první polovině času odložení se ani nepohnula. Pak ale zazněl výstřel (někdo zrovna dělal šoulačku). Kessi se ohlédla po ráně, ale zůstala ležet. Po asi půl minutě si sedla, ale stále zůstávala. Já, schovaná za stromem, se zase kácela k zemi. A útrpně jsem čekala na znamení, že můžu jít pro psa – buď že uběhl limit, nebo že Kessi odešla. Naštěstí se stala první věc. Uběhl limit. Kessi se ani nezvedla (jak to dělává, když jsem od ní na 2 kroky) a seděla na místě, dokud jsem si neodebrala vodítko i s ní a neodešla k rozhodčímu. Na to, jaké nervy mi připravila, tak mě zase v některých případech překvapila. Dostala z poslušnosti samé 4 a mohly jsme jít na guláš :) Kessi dostala taky :)

Když jsem se pak Petra ptala, jestli měl taky nervy, řekl, že hrozný. I když já to na něm nepozorovala.

Nemohu přesně říct, ale určitě někdy kolem 12 hod už jsme byli hotovi. A vyhlášení mohlo být někdy kolem 14 hod. Vím, že po 15 hod už jsme byli u kamarádů doma (tam jsme přespávali).

 

Takže výsledek je – I.cena, 114b :)

Barvářské zkoušky

Tato fotogalerie je prázdná.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode